Název nelže: kniha splňuje všechna čtenářská očekávání, aspoň ta teoretická. Kate Listerová v ní velmi podrobně, poučeně, ale zejména poutavě vypráví o všem, co se váže k sexu. Bere to systematicky a pěkně popořádku, od slov přes nástroje až k činům.

Na úvod připomíná, jakými výrazy v téhle oblasti operujeme, přičemž přechází od spisovných prostředků až po ty zcela substandardní a zároveň zmiňuje i pojmy z jiných jazyků, než je „její“ angličtina; ty české sem šikovně doplňuje překladatelka Petra Diestlerová. Jednotlivé kapitoly se poté věnují pohlavním orgánům, jejich hygieně, úpravě i nemocem, pomůckám, které je mohou nahradit, a dále metodám ochrany před početím a nákazou, panenství a panictví, orgasmu, impotenci, menstruaci, potratům… Závěrečná kapitola popisuje různé varianty prostituce.

Kate Listerová podává historii sexu jako dlouhý a napínavý příběh, probírá se jí od antiky po dnešek a činí tak velmi informovaně, ovšem s lehkou nadsázkou, místy až na hraně ironie. Téma však nikdy neshazuje: její vyprávění prozrazuje silné zaujetí vším, co zkoumá.

Temná vykřičená místa

Velkou předností publikace je schopnost podat danou problematiku tak, že si čtenář jednak nepřipadá jako úchyl a voyeur a jednak záhy pochopí, že i v oblasti, o které „všechno ví“, mu byla spousta detailů dosud utajena. Kate Listerová nás bere na naučnou procházku do sice vykřičených, přitom ale často překvapivě temných míst. Když připomíná různé více či méně dávné pověry, místy se chápavě usmíváme a někdy se vyděšeně zhrozíme. Autorka nás často skutečně překvapí, zejména v případech, kdy se jí daří vyvracet dosud platné fámy vycházející z dostatečně neověřených tvrzení. Tak třeba mylný předpoklad, že existuje rozdíl mezi vaginálním a klitorálním orgasmem, že ústřice působí jako afrodiziakum nebo že vibrátor vznikl jako pomůcka pro unavené ruce psychiatrů léčících ženskou hysterii.

Vzhledem k tomu, že se Listerová zaobírá dějinami sexu, ve všech kapitolách se noří především do historických peripetií. Kniha tak rozhodně neslouží například k propagaci moderních sexuálních hraček, zato podrobně popisuje, jak se vyvíjela nabídka na trhu před sto lety. Je to sice „stará historie“, přesto se ji autorce podařilo podat atraktivně. Do současnosti obvykle zabrousí jen tam, kde je třeba uvést na pravou míru s oblibou tradované nesmysly nebo popsat, jak věda či praxe pokročila. Starší a zkostnatělé názory pak přebíjí pozdějšími důkazy a vědeckými výzkumy, zdroje zároveň přesně cituje. Uvádí početné příklady z literatury odborné i krásné, z tisku či příslušných judikátů.

Problém s kundou

Předmluva k publikaci obsahuje něco jako opatrný úvod do problematiky, jejíž vnímání se poslední dobou rychle mění. Přestože se kniha zaobírá v prvé řadě historií, už jen způsob, jak o tématu mluvit, začíná dnes být ošemetný: v době, kdy se prosazuje potřeba genderově neutrálního diskurzu, je jakákoli debata o výlučně mužské či ženské sexualitě přinejmenším nebezpečná, přinejhorším si rovnou nabíhá k odsouzení. Autorka tak hned zkraje vysvětluje, že předmět svého bádání popisuje na půdorysu doby, kdy se takto vyhraněně mluvit smělo: „[...] většina historických materiálů v této knize definuje ženy jako osoby, které mají pochvu, a muže jako osoby, které mají penis. [...] Dneska víme, že některé ženy mají kundy, a jiné ne, stejně jako je mají někteří muži a jiní ne. Ale naši předkové nenahlíželi na gender a biologii takto – ‚kundu‘ považovali za ženský genitál.“

Většina i podružnějších témat je rozebrána jak z hlediska historického vývoje – přijetí, nepřijetí, pověry, přístupy k dané problematice atp. – ale také z pohledu etymologie, případně různých lingvistických úskalí dotyčného pojmu. Mezi kupou informací, které kniha přináší, se najdou poměrně objevná zjištění, veselé podružnosti, překvapivé doklady bujné fantazie a lidské tvořivosti nebo i zarážející doklady hloupé předpojatosti, pověrčivosti, zabedněnosti. Dnes už si můžeme s pobavením číst v přehledu metod, jak zkoumat panenství, které prý ještě nedávno někdo zkoušel prodat na eBayi, o nebezpečenstvích, jež přináší jízda na bicyklu, o dvousetletém tažení proti masturbaci, o tom, co bylo ve středověku považováno za příjemný odér a co za nepříjemný puch, o dějinách názorů na holení a potažmo o osudech bobrů, křoví a kartáčů.

S tím souvisí i užitečné metody, jak potlačit nepatřičný chtíč, spočívající v úpravě jídelníčku: takže pozor, zdravá strava založená na celozrnné mouce, kukuřičných lupíncích, ovesných vločkách a grahamových výrobcích evidentně může mít i nečekané účinky. Vtipné je pojednání o „špulivé vodičce“, kterou dnes medicína nahradila doporučenými cviky na posílení pánevního dna. Když už víme, že s impotencí nepomohou ústřice, s čímž by zřejmě nesouhlasil Casanova, který jich prý konzumoval padesát denně, v souladu se starými radami by se ještě dala zkusit aplikovat strava založená na luštěninách. Šťastný objev Viagry mimo jiné přispěl i k záchraně opic a dalších zvířat, jež sloužila jako zdroj implantátů pro nešťastné muže. Od sexuálních hraček pro muže potom autorka dojde až k tomu, proč je tak oblíbená panenka Barbie.

Zmíněné detaily jsou jen střípkem z množství informací, které Listerová nabízí. Její kniha o tématu pojednává velice věrohodně, přináší ověřené poznatky a předkládá je srozumitelně, vstřícně, ale nijak povrchně. S ohledem na to, co naznačuje v předmluvě, je možné, že v budoucnu už se o této problematice bude psát úplně jinak a Podivuhodná historie sexu bude poslední vlaštovkou starosvětského přístupu k věcem, v nichž kdysi měli muži a ženy jasně určené role.